|
|
Vnitodruhové rozdíly v migraci vrubozobých ve vztahu k pohlaví a stáří
Prokešová, Erika ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
Tato práce se týká vnitrodruhových migračních rozdílů u ptáků z řádu Anseriformes, čeledi Anatidae a je zaměřená na rozdíly ovlivněné pohlavím a také stářím. Většina vrubozobých se páruje předčasně, a to už na zimovištích, nikoli až na hnízdištích, jako zástupci jiných řádů ptáků. Jelikož je ale u některých tribů pozorováno, že obě pohlaví netáhnou na totožná zimoviště a geografické rozdíly zimujících populací jsou někdy velké, není snadné tento jev zkoumat. Navíc je poměr pohlaví vychýlen ve prospěch samců z důvodu jejich většího přežívání, což vede ke větší selekci ze strany samic, a to především u druhů, které se párují až ke konci zimního období. Práce shrnuje faktory, kvůli kterým právě tyto rozdíly při přečkávání zimního období existují. Dále pak srovnává zjištěné informace z provedených studií této problematiky u jednotlivých podčeledí a tribů Anatidae. Klíčová slova: migrační rozdíly závislé na pohlaví, migrační rozdíly závislé na věku, časné párování, husovití, kachnovití, plovavé kachny, potápivé kachny.
|
|
|
Vnitodruhové rozdíly v migraci vrubozobých ve vztahu k pohlaví a stáří
Prokešová, Erika ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
Tato práce se týká vnitrodruhových migračních rozdílů u ptáků z řádu Anseriformes, čeledi Anatidae a je zaměřená na rozdíly ovlivněné pohlavím a také stářím. Většina vrubozobých se páruje předčasně, a to už na zimovištích, nikoli až na hnízdištích, jako zástupci jiných řádů ptáků. Jelikož je ale u některých tribů pozorováno, že obě pohlaví netáhnou na totožná zimoviště a geografické rozdíly zimujících populací jsou někdy velké, není snadné tento jev zkoumat. Navíc je poměr pohlaví vychýlen ve prospěch samců z důvodu jejich většího přežívání, což vede ke větší selekci ze strany samic, a to především u druhů, které se párují až ke konci zimního období. Práce shrnuje faktory, kvůli kterým právě tyto rozdíly při přečkávání zimního období existují. Dále pak srovnává zjištěné informace z provedených studií této problematiky u jednotlivých podčeledí a tribů Anatidae. Klíčová slova: migrační rozdíly závislé na pohlaví, migrační rozdíly závislé na věku, časné párování, husovití, kachnovití, plovavé kachny, potápivé kachny.
|
|
|
Početnost a přežívání mláďat potápivých kachen v jihočeských rybničních soustavách
Čehovská, Markéta ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Bílý, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním početnosti rodinek a mláďat potápivých kachen a individuální reprodukční úspěšností značených samic vyjádřenou jako přežívání mláďat. Studovaným územím byly jihočeské rybniční soustavy na Třeboňsku, Soběslavsku, Jindřichohradecku a Českobudějovicku. V letech 2014 a 2015 bylo zaznamenáno 139 rodinek a 963 mláďat poláka velkého (Aythya ferina), 140 rodinek a 948 mláďat poláka chocholačky (Aythya fuligula) a 47 rodinek a 312 mláďat zrzohlávky rudozobé (Netta rufina). Nejvýznamnějším faktorem prostředí podmiňujícím jejich výskyt na rybníku byla průhlednost vody. Bylo zjištěno působení i některých dalších environmentálních charakteristik na počty rodinek a mláďat jako je rozloha vodní plochy, průměrná hloubka, počet ostrovů, zastoupení mokřadů a otevřené krajiny v okolí.
Sledování individuálně značených samic poláka velkého a poláka chocholačky s jejich mláďaty proběhlo v letech 2004 až 2015. Bylo zjištěno, že přežití je nejnižší od vylíhnutí do 1 až 10 dne, celková pravděpodobnost přežití byla 0.395 pro poláka velkého a 0.383 pro poláka chocholačku. Přežití bylo negativně korelováno se vzdáleností přesunů kachňat, kdy nejčastější pohyb byl do 2 km od hnízdního rybníka a maximální vzdálenost, kterou mláďata překonala, bylo 5 km. Vlivy vnějších faktorů a vnitrodruhových rozdílů na přežívání kachňat neměly statisticky průkazný vliv.
|
host ::
RSS.